Odborná poradna

Funkce pneumatiky - více informací »

Pneumatika - technické informace


Pneu parametry

Technické informace


Rozměr pneumatiky Provozní podmínky
P185 70 R 13 84 H

Jmenovitá šírka pneu
v mm

 Profilové
císlo		 Radiální konstrukce Jmenovitý prumer ráfku
v palcích		 Index
nosnosti		 index
rychlosti

Tabulka rychlostních indexů


Symbol L M N P Q R S T U H V W RZ
Rychlost 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 240 270 270

Indexy nosnosti


LI kg LI kg LI kg LI kg LI kg
50 190 65 290 80 450 95 690 110 1060
51 195 66 300 81 462 96 710 111 1090
52 200 67 307 82 475 97 730 112 1120
53 206 68 315 83 487 98 750 113 1150
54 212 69 325 84 500 99 775 114 1180
55 218 70 335 85 515 100 800 115 1215
56 224 71 345 86 530 101 825 116 1250
57 230 72 355 87 545 102 850 117 1285
58 236 73 365 88 560 103 875 118 1320
59 243 74 375 89 580 104 900 119 1360
60 250 75 387 90 600 105 925 120 1400
61 257 76 400 91 615 106 950 121 1450
62 257 77 412 92 630 107 975 122 1500
63 272 78 425 93 650 108 1000 123 1550
64 280 79 437 94 670 109 1030 124 1600

Časté dotazy

Bezpečná hloubka dezénu pro letní a zimní pneumatiky.

Letní pneumatiky

U těchto pneumatik předpokladem pro bezpečnou jízdu a odpovídající odolnost vůči aquaplaningu je hloubka dezénu 3 mm a více. Podle zákona je pneumatika s hloubkou dezénu 1,6 mm k používání, avšak tato pneumatika dokáže odvést pouhých 15% vody ve srovnání s novými pneumatikami.

Zimní pneumatiky

Pro bezpečnou jízdu je považována hloubka dezénu 4 mm a více. U pneumatik Goodyear, Michelin, Kleber, Sava je i indikátor opotřebení 4 mm s vyznačením sněhové vločky na bočnici. Hloubka dezénu 4 mm pro zimní pneumatiky je doporučené minimum v Německu a zákonem vyžadovaný limit v některých zemích.

Je na zimu lepší užší pneumatika nebo širší?

V zimě se zcela vyjímečně pohybujete v hlubokém sněhu. Daleko běžnější je provoz na zmrzlých nebo mokrých vozovkách při vysokých rychlostech. Při tomto provozu má široký plášť jasnou výhodu. Širší rozměr má více lamel a ostrých hran v záběru, je ovladatelnější za sucha i za mokra a výrazně lépe brzdí a zabírá, především díky větší styčné ploše a lepšímu rozložení tlaku ve stopě.

Kdy vzniká aquaplaning a jak ho nejlépe zvládnout?

Nebezpečí aquaplaningu hrozí většinou v dešti nebo po něm,kdy se na silnici vytvářejí kaluže a dlouhé vodní plochy. Mezi vozovkou a běhouny pneumatik vznikne vodní klín a drážky v běhounu již nestačí vodu odvádět. Pneumatiky nepřiléhají k vozovce a po vrstvě vody začnou klouzat. Riziko aquaplaningu stoupá, má-li vůz ojeté pneumatiky. Častěji tento jev začíná u předních kol a v případě předního pohonu se projevuje náhlým nárůstem otáček motoru. Zejména při brzdění pak vozidlo nejde řídit. Ještě nebezpečnější je, postihne-li aquaplaning zadní kola. Zpočátku totiž necítíte žádný příznak, ale jakmile kola ztratí přilnavost, záď vozu začne klouzat a tlačí se dopředu. Vůz jde okamžitě do smyku a zvládnout jej lze jen velmi obtížně. Jak si při aquaplaningu poradit? Držte pevně volant, kola rovně a pokud se vám podaří, tak vyšlápněte spojkový pedál. Samozřejmě nebrzděte a nepřidávejte plyn. Je totiž lepší vyčkat,až pneumatiky znovu získají kontakt s vozovkou.

Máte správný tlak v pneumatikách?

Jízdní vlastnosti

- vozidlo je hůře ovladatelné, nereaguje dokonale na pohyby volantu při změně směru, plave.

Bezpečnost

- brzdná dráha na podhuštěné pneumatice je delší. Prodlužuje se zhruba o 3 m, ale může být i delší podle rychlosti vozidla. - pokud je vozidlo z výše uvedených důvodů hůře ovladatelné, roste riziko kolize za jízdy.

Výkon

- u podhuštěných pneumatiky roste valivý odpor. Vozidlo ztrácí výkon, zvyšuje se spotřeba paliva. Životnost

- jízdou na podhuštěných pneumatiká dochází jednak k nadměrnému opotřebení krajních partií běhounu, ale výrazně klesá i její celková odolnost proti opotřebení, snižuje se km výkon.

- podhuštěná pneumatika = přetížená. V důsledku přetížení dochází k nadměrnému zahřívání, které může vést až k úplné destrukci pláště.

Odolnost proti poškození

- pokud není v pneumatice odpovídající tlak, podstatně se zvyšuje možnost poškození kostry (např. průrazem), a to i při přejíždění jindy běžně zvládnutelných překážek.

Předepsané huštění

Hodnoty předepsaného huštění neurčuje výrobce pneumatik, ale výrobce vozidla – viz. Technické data vozu. Jeho údaje vychází ze znalosti konstrukce automobilu, výkonu motoru, zatížení náprav apod. Dodržování těchto hodnot je doporučováno jako výchozí. Většinou jsou udávány pro každou nápravu dvě hodnoty huštění.